Paměť zvuku
doc. Martin Kasík
Jaký je z Vašeho pohledu vztah klavírní tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany ke světovému klavírnímu repertoáru, a jaký je Váš vztah ke klavírnímu dílu těchto dvou autorů?
Nejhranější a zřejmě nejsvětovější je komorní hudba obou autorů — Smetanovo trio a houslové duo, Dvořákův kvintet, kvartet, houslové a cellové skladby s klavírem. Sólové skladby stojí trochu v pozadí, až na výjimky, jako je Dvořákův Klavírní koncert, Humoreska Ges dur nebo Smetanova Etuda Na břehu mořském. Můj vztah je samozřejmě blízký až domácký. Hrál jsem především komorní skladby, ve kterých je vepsáno tolik české vřelosti a dojemnosti.
V jakém věku jste se poprvé jako student začal zabývat hudební interpretací a přístupy k ní?
Profesionálně jsem začal pracovat až na konzervatoři, čili ve svých 15-ti letech, do té doby byla pro mne hudba „jen“ hobby.
V čem nejčastěji nacházíte inspiraci? Jak probíhá Vaše příprava na koncert?
Inspiraci nacházím v podstatě ve všem, co se v mém životě děje. Mnoho podnětů čerpám z komořiny a pedagogické činnosti, četby, cestování, setkání s inspirativními lidmi.