Paměť zvuku

Realizační tým

Řešitelský tým se skládá ze dvou profesorů, čtyř Ph.D. studentů (a zároveň vědeckých pracovníků), vědeckého pracovníka a organizačního referenta. Pozornost je soustředěna na nastupující výzkumnou generaci v kombinaci s profesionálním vedením. Předpokládá se také zapojení několika pregraduálních studentů v rámci diplomových prací na VUT v Brně nebo nastupujících Ph.D. studentů.

Jedná se o multidisciplinární tým, který má bohaté zkušenosti s výzkumem ochrany, evidence a digitalizace historických zvukových nosičů a hudebních médií, vývojem a testováním softwaru, zpracováním audio signálů a strojovým učením. Členové týmu mají zkušenosti s řešením národních i mezinárodních projektů, s publikacemi v odborných impaktovaných časopisech a mezinárodních konferencích. Někteří členové spolu již spolupracovali na výzkumu optimalizace metod pro automatické zachycení interpretačních výkonů muzikantů (z této spolupráce vzniklo několik bakalářských a diplomových prací, příspěvek na mezinárodní konferenci a článek v impaktovaném časopise), který velmi úzce souvisí s náplní projektu.

Bez popisku
Lidé

 

MASARYKOVA UNIVERZITA

Informace

Vědecko-pedagogický pracovník a zástupce vedoucího Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V rámci své odborné profilace se věnuje zejména hudební teorii a estetice první třetiny 20. století, hudebním fenoménům středoevropské kultury 19. a 20. století, teorii provozovací praxe a teorii interpretace, metodologii hudební analýzy, vybraným autorům a konceptům středoevropské meziválečné avantgardy, a hudební tvorbě vznikající za druhé světové války, zejm. v podmínkách koncentračních táborů. V roce 2018 se stal ředitelem Institutu terezínských skladatelů. Byl řešitelem či spoluřešitelem grantových projektů AKTION (2000, 2002) a Grantové agentury ČR (2005–8, 2009–13, 2018). Je členem vědecké rady FF MUNI, a je předsedou oborové rady doktorského studia v oboru Hudební věda. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA2 – rozbor principů a parametrů hudebně-interpretačního výkonu a postupů hudební analýzy pro vyvíjený software, integrace zadání pro vyvíjený software, pořizování fenomenologických rozhovorů se současnými interprety; KA5 – implementace a optimalizace muzikologických principů a výstupů v rámci softwaru, příprava a certifikace metodiky k muzikologickému využití softwaru; KA7 – dohled a tvorba odborného článku, diseminace, provedení workshopů, celkové řízení projektu.

Informace

Doktorská studentka Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v oboru Hudební věda. Zabývá se zejména interdisciplinárními přesahy muzikologie, problematikou oborové metodologie, hudební teorií, a aplikovaným výzkumem v rámci současné muzikologie. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA2 – rozbor principů a parametrů hudebně-interpretačního výkonu a postupů hudební analýzy pro vyvíjený software, integrace zadání pro vyvíjený software, pořizování fenomenologických rozhovorů se současnými interprety; KA5 – implementace a optimalizace muzikologických principů a výstupů v rámci softwaru, příprava a certifikace metodiky k muzikologickému využití softwaru; KA7 – tvorba odborného článku, diseminace, příprava a provedení workshopů.

Informace

Organizační referent Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Odborně se věnuje problematice hudebních knihoven a databází, hudební publicistice, a z oblasti hudební historiografie zejména hudební heuristice a dějinám české hudby 20. století. Jako organizační referent má pak bohaté zkušenosti s administrací a komplexní podporou projektů výzkumu a vývoje. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA7 – celkové řízení, management a koordinace projektu, organizačních schůzek a monitorování.

Informace

Absolventka oboru hudební věda na FF UK. V průběhu své praxe si doplnila také knihovnické vzdělání. V letech 1994 – 2014 působila jako ředitelka Knihovny AMU v Praze. Systematicky se zde věnovala zejména implementování nových informačních technologií, zavádění standardů a problematice popisu, digitalizace a zpřístupňování primárních dokumentů. Řešila řadu projektů v této oblasti. Vyučovala externě na FF UK. Podílela se na tvorbě celostátní metodiky metadatového popisu speciálních typů dokumentů (tištěné hudebniny, audio, video, filmy), problematice zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací a specifikům metadatového popisu a zpřístupňování netextových typů těchto prací.
Od r. 2014 se velmi znovu intenzivně věnuje problematice evidence, popisu, ochrany, digitalizace a zpřístupňování zvukových záznamů na národní úrovni. Je mj. spoluautorkou návrhu Koncepce pro uchovávání, digitalizaci a zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. V současné době pracuje v Národní technické knihovně, kde je koordinátorem portálu Národní fonotéka. Podílí se vedení seminářů, workshopů v ČR, prezentuje a publikuje na toto téma v ČR i v zahraničí.
Od roku 2018 je členkou řešitelského týmu projektu Nový fonograf, je oborným garantem za oblast metadatového popisu zvukových nosičů a jejich zpřístupňování a konzultantem z titulu své muzikologické kvalifikace.


VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Informace

Vědecko-pedagogický pracovník Ústavu telekomunikací Fakulty elektroniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jeho profesní zaměření je multimediální číslicové zpracování obrazů a zvuku, objektivní analýza neurologických onemocnění z řečových a psaných záznamů, interpretační analýza hudebních signálů, aplikace se signálovými procesory a vnořenými systémy a použití umělých neuronových sítí. V minulosti spolupracoval v rámci výzkumných projektů se společnostmi, jako jsou Motorola, Freescale, Webnode, Retia, Disk Multimedia a dalšími. Také získal jako hlavní řešitel nebo spoluřešitel národní a mezinárodní výzkumné grantové projekty GAČR, COST, TEMPUS, IGA, MPO, TAČR a další. Od roku 1998 je členem mezinárodní organizace IEEE (Signal Processing, Communication and Computer Societies), v roce 2006 získal ohodnocení Senior Member of IEEE. Je členem vědecké rady FEKT VUT v Brně a je předsedou oborové rady doktorského studia v oboru Teleinformatika. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA3 – vytvoření a integrace zadání pro vyvíjený software, návrh prototypu softwaru (UX/UI/GUI design), optimalizace muzikologických principů a výstupů softwaru, vyvíjení softwaru, vytvoření verze softwaru k testování na databázi; KA7 – řízení projektu ze strany VUT, dohled nad tvorbou odborného článku, diseminace, provedení workshopu.

Informace

Ph.D. student na Ústavu telekomunikací Fakulty elektroniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se vývojem softwaru, optimalizací algoritmů metod číslicového zpracování signálů, automatickou analýzou hudebních nahrávek a strojovým učením (je také členem projektu FEKT-S-20-6291). V roce 2019 se zúčastnil mezinárodní „Telecommunication and Signal Processing“ (TSP) konference, kde prezentoval výsledky základního výzkumu optimalizace detektorů tempa hudebních nahrávek. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA3 – vytvoření a integrace zadání pro vyvíjený software, návrh prototypu softwaru (UX/UI/GUI design) a jeho implementace, implementace a optimalizace muzikologických principů a výstupů v rámci softwaru, vyvíjení softwaru, kompletace GUI, vytvoření verze softwaru k testování na databázi; KA6 – pokračování v adaptaci a optimalizaci softwaru, testování softwaru a adaptace na získané databázi nahrávek, příprava manuálu k softwaru; KA7 – tvorba a vydání odborného článku, diseminace, příprava a provedení workshopů.

Informace

Ph.D. student na Ústavu telekomunikací Fakulty elektroniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se využitím neuronových sítí v oblasti akustických signálů, má zkušenosti s analýzou hudebních signálů a mimo jiné je taky členem projektu TL02000270 TA ČR Media Art Live Archive, který si klade za cíl vytvořit inteligentní rozhraní pro interaktivní zprostředkování kulturního dědictví. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA3 – vytvoření a integrace zadání pro vyvíjený software, návrh prototypu softwaru (UX/UI/GUI design) a jeho implementace, implementace a optimalizace muzikologických principů a výstupů v rámci softwaru, vyvíjení softwaru, kompletace GUI, vytvoření verze softwaru k testování na databázi; KA6 – pokračování v adaptaci a optimalizaci softwaru, testování softwaru a adaptace na získané databázi nahrávek, příprava manuálu k softwaru; KA7 – tvorba a vydání odborného článku, diseminace, příprava a provedení workshopu.


NÁRODNÍ MUZEUM

Informace

Koordinátor digitalizace zvukových dokumentů v Oddělení digitalizace a nových médií Národního muzea. Od roku 2012 se zaměřuje na komplexní řešení problematiky zvukových dokumentů, od principů péče o zvukové dokumenty po metodiku jejich digitalizace. Je členem různých odborných společností, například prestižní International Association of Sound and Audiovisual Archives (IASA). V roce 2016 obdržel v rámci týmu Virtuální národní fonotéky Cenu INFORUM 2016 (ocenění Virtuální národní fonotéky) za nejvýznamnější a nejlepší český produkt, službu nebo čin spojený s elektronickými informačními zdroji s významem pro českou oblast. V roce 2017 společně s Gabrielem Gösselem získali cenu ARSC Certificate of Merit (Best Historical Research on General Recording Topics) za přínos historickému výzkumu za publikaci Recorded Sound in Czech Lands. V roce 2018 přednášel v Eda Kuhn Loeb Music Library Harvardské univerzity a na New York University. Řídil dvoudenní odborný workshop ve Fonoteca Nacional de México. V roce 2019 se aktivně zúčastnil konference ARSC v americkém Portlandu a konference IAML v polském Krakově. Momentálně je hlavním řešitelem projektu Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie a věnuje se také výzkumu zvukových pramenů české emigrace do USA v pozdním 19. a raném 20. století. Jako předseda vedl Diskografickou komisi mezinárodní asociace IASA a aktuálně je předsedou Diskografické komise americké asociace ARSC. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA1 – aktivity spojené s rešerší, akvizicí, fyzickou ochranou a digitalizací zvukových nahrávek, komunikace s příslušnými institucemi a kontrola celého procesu; KA4 – tvorba specializované databáze nahrávek, vytváření metadatových popisů nahrávek, technické zajištění celého procesu; KA6 – spolupráce na testování softwaru a jeho kompatibility se specializovanou databází; KA7 – řízení projektu ze strany NM, spolupodílení se na tvorbě a vydání odborného článku, příprava a realizace příslušného workshopu, diseminace.

Informace

Student Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se studiem raných dějin zvukového průmyslu v českých zemích. Působí rovněž jako spoluřešitel projektu NAKI Nový fonograf, kde se soustředí na problematiku manipulace se zvukovými nosiči, podmínkami a způsoby jejich ochrany, chemické stability a dlouhodobé konzervace. Od roku 2014 se v rámci Národního muzea pracovně podílel na správě a administraci metadat webového portálu eSbirky.cz. V roce 2016 se zúčastnil konference „Popular Music in Eastern Europe“ v maďarském Debrecénu a v roce 2019 konference ARSC v americkém Portlandu a konference IAML v polském Krakově. V předkládaném projektu se bude podílet na následujících klíčových aktivitách: KA1 – aktivity spojené s rešerší, akvizicí, fyzickou ochranou a digitalizací zvukových nahrávek, komunikace s příslušnými institucemi; KA4 – tvorba specializované databáze nahrávek, vytváření metadatových popisů nahrávek; KA6 – spolupráce na testování softwaru a jeho kompatibility se specializovanou databází; KA7 – spolupodílení se na tvorbě a vydání odborného článku, příprava a realizace příslušného workshopu, diseminace.

Pracoviště

 

MASARYKOVA UNIVERZITA

Masarykova univerzita má v předkládaném projektu roli garanta teoretické části projektu za humanitní vědy, koordinátora projektu a iniciátora mezioborové spolupráce. V rámci prováděného výzkumu Masarykova univerzita zaštiťuje metodologickou shodu, a vzájemnou kompatibilitu, přístupů všech zapojených týmů k problematice – a to jak v procesním, tak organizačně-strukturním pohledu. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity má s řešením výzkumných projektů, založených na oborové diverzitě a mezioborové spolupráci, bohaté zkušenosti, zejména pak v oblasti propojování technických a netechnických věd. Za těmito účely pracoviště využívá širokou paletu relevantních databází, digitálních repozitářů a dalších rešeršních platforem, pro kontakt s nejaktuálnějšími výzkumnými trendy v tuzemsku i v zahraničí. Pracoviště rovněž disponuje specializovanými softwary (například notační softwary) pro komplexní muzikologické zpracování studovaného repertoáru.

Bez popisku

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Vysoké učení technické v Brně je zodpovědné v předkládaném projektu za vývoj softwaru, testování a optimalizaci vyvíjených algoritmů. Pracoviště je kvalitně vybaveno pro dané úkoly. K dispozici jsou výkonné stroje s grafickými jádry pro matematické výpočty a trénování neuronových sítí. Matěj Ištvánek a Štěpán Miklánek využívají výpočetního výkonu pracoviště pro číslicové zpracování akustických signálů, trénování hlubokých neuronových sítí i statistické zpracování velkého množství dat pomocí strojového učení v rámci své akademické činnosti, včetně minulých diplomových prací, a projektů. Nespornou výhodou je také existence dalších výzkumných skupin na stejném pracovišti zabývajících se strojovým učením a zpracováním signálů. Přístup k nejvýznamnějším digitálním repozitářům a databázím, jako je Web of Science, Springer Link nebo IEEE Explore, je zajištěný univerzitou. Všechny licence vývojových softwarů třetích stran, které se budou v rámci projektu využívat, jsou poskytnuty Ústavem telekomunikací.

Bez popisku

NÁRODNÍ MUZEUM

Národní muzeum je v předkládaném projektu zodpovědné za zpracování historických zvukových nahrávek. Zajišťuje komplexní řešení celého procesu digitalizace zvukových nahrávek na různých druzích nosičů, a to od ochrany, evidence a vytváření metadat, přes digitalizaci nahrávek až po jejich zpřístupnění. Pracoviště Národního muzea – Českého muzea hudby je vybaveno kombinací velmi cenných historických reprodukčních zařízení s moderními přístroji, které ve spojení s kvalitním IT vybavením a zvukařskými pomůckami zajišťuje přepis analogového signálu do digitální podoby dle mezinárodních standardů. Kromě stávajícího širokého spektra analogových zařízení pro přepis různých typů gramofonových desek, magnetických pásů a audiokazet bylo pracoviště v posledních letech vybaveno několika unikátními přístroji, např. laserovým gramofonem LT Master#3 nebo zařízením Endpoint k bezkontaktními přepisu fonografických válečků za pomoci optického snímaní. Toto zařízení je jediné tohoto druhu v Evropě. Z hlediska práce s digitálním obsahem je NM napojeno na datovou infrastrukturu CESNET, využívá zde provozní a zálohovací kapacity a také datové a internetové konektivity. Kromě datové infrastruktury také disponuje vlastní serverovou kapacitou dostatečně dimenzovanou pro provoz všech požadovaných aplikací. Výše zmíněné vybavení tak dává velmi robustní technologický základ pro úspěšné řešení předkládaného projektu. Pro zpřístupňování zvukových dokumentů Národní muzeum provozuje systém digitální knihovny Kramerius a spolupracuje s portálem Národní fonotéka: https://www.narodnifonoteka.cz/

Bez popisku

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info